Přestože v ní nebojoval, nebýt Korejské války, nestal by se F-96A (označený F-84F) úspěšným stíhacím bombardérem.
Koncem roku 1949 uvažovali konstruktéři firmy Republic o použití šípového křídla pro zlepšení vlastností letounu F-84. Slibovali si dosažení výkonů na úrovni konkurenčního F-86 Sabre. Rovněž doufali, že použití šípového křídla zlepší předpoklady stroje pro stíhací-bombardovací akce. V té doběbyly finanční možnosti USAF značně omezené a proto bylo rozhodnuto použít v největší možné míře dílů a přípravků pro letoun F-84 a to včetně kompletního trupu F-84E.
Nová konstrukce byla označena YF-96A, neboť změny v konstrukci byly pronikavější než bylo obvyklé pro pouhou modifikaci letounu.
USAF rozhodlo o financování jednoho prototypu. Jako základ byl použit poslední stroj série F-84E (S/N 49-2430). Trup byl kompletně převzat včetně krytu kabiny odsunovaného dozadu a aerodynamické brzdy pod trupem. Kýlovka dostala šípovou náběžnou hranu a bylo namontováno nové křídlo s úhlem šípovitosti 38,5 stupně. Toto křídlo mělo rozpětí 11,1 m a plochu 30,19 m2. Maximální tloušťka byla 45%, štíhlost byla pouze 9%. Křídlo mělo negativní úhel vzepětí 3,5 stupně. Byl použit motor Allison J35-A-25 o tahu 23,131 kN.
Stavba YF-96A zabrala 167 dní. Po dokončení byl rozebrán a letecky odeslán na základnu Muroc. Zde byl opět sestaven a 3.6.1950 vzlétl za řízení letového ředitele firmy Republic Otto P. Haase ke svému prvnímu letu.
Ačkoliv u země letoun dosáhl rychlosti 1115 km/h (Mach 0,93), výkony se rychle vytrácely s přibývající výškou letu. Také další vlastnosti a výkony představovaly pouze nevýznamné zlepšení proti typu F-84E. Z těchto důvodů pokračoval vývoj jen pomalu, s nízkou prioritou. Kdyby nedošlo k válce v Koreji byl by projekt patrně zastaven.

Začátek války ale znamenal pro USAF příliv peněz, takže v červenci 1950 byla zadána zakázka na výrobu letounu pod označením F-96A. 9.8.1950 bylo označení změněno na F-84F a bylo uvedeno bojové jméno Thunderstreak. Očekávalo se, že první letouny budou k dispozici na podzim roku 1951.

Byly postaveny další dva prototypy, označené již XF-84F (51-1344 a 51-1345), vybavené silnějším motorem Wright J65. Tato zástavba znamenala značný zásah do konstrukce stroje, takže vlastně vznikl nový letoun, úspěšný stíhací bombardér, který sloužil v počtu 2348 kusů nejen v USAF, ale i v řadě dalších letectev a kromě továrny Republic byl v počtu 852 kusů vyroben u firmy General Motors v Kansas City.

Stroj YF-96A byl později přestavěn do podoby parazitního letounu YRF-84F a v rámci programu FICON byl zkoušen v závěsu pod GRB-36F. Program FICON ale nikdy nepřekročil stádium zkoušek, neboť bylo zjištěno, že doplňování paliva za letu je mnohem praktičtější a efektivnější způsob prodloužení doletu doprovodných stíhačů, než použití parazitních letounů.

---

---

YF-96A

---

---

Podle dostupných fotografií byl jediný postavený YF-96A celý v barvě kovu. Na hřbetě trupu před i za kabinou černý pás proti oslnění. Výsostné znaky USAF na levé polovině křídla shora, na pravé zespodu a na obvyklých místech na trupu. Na kýlovce černé sériové číslo 92430, nad ním černý nápis U.S. AIR FORCE. Na přídi zleva nápis Republic YF-96A, provedený ozdobným písmem pravděpodobně v červené barvě.

---

---